Znáte to... V mládí si na něco zvyknete, rodiče vás něčemu naučí,
a od té doby to tak děláte... Ne nadarmo se říká, že výchova v dětství
je hodně důležitá...
Ať
už se jedná o zvyky v domácnosti, hygienické návyky, společenské
chování, trávení volného času, atd., většinu zvyků dědíme po rodičích
prostřednictvím výchovy. Také z prostředí, kde vyrůstáme, ze školy, od
kamarádů a ostatních lidí z okolí... A tyto zvyky se nejlépe "nastavují"
v mládí, zato v pokročilém věku se už špatně mění.
Ale
jsou i lidé (a patřím mezi ně i já), kterým jejich zvyky z nějakého
důvodu nevyhovují. Pak se je tedy snaží změnit. Ale jak jsem psala, to
není vždy snadné...
Už jsem, bohužel, z řad
těch, kterým už bylo 18, takže dospělých. Ne že bych se tak cítila, ale
jsem. Cítím, že jsem ale úplně jiná, než vypadám, než jak žiji a kde
žiji teď. Nechci tu rozebírat podrobnosti, jen to, že pokud bych chtěla
být taková, jaká bych byla podle svých představ, stálo by to spoustu
úsilí. Otázkou také je, jestli by to bylo vůbec možné...
Může
člověk změnit většinu svých zvyků? Má cenu se o to pokoušet? Jde změnit
sebe sama tak, abych pak "nepadala" do těch starých zvyků? Já si
myslím, že to možné je.
Nevím sice, jak na to,
nevím, jestli se mi to povede, ale věřím, že se to jednou aspoň částečně
povede. Protože proto, abych byla taková, jaká chci být, nestačí změnit
svůj vzhled, prostředí, atd., ale hlavně i ty zvyky. Teď jsem totiž
úplně jiná (než bych chtěla být)...
Doufám, že
jsem vám tímto "filozofickým" článkem nezamotala hlavu. :-D A jestli
chcete, můžete napsat nějaký komentář, budu ráda. :-)
Zajíc | 1. ledna 2011 v 1:42
Já myslím, že zvyky se dají měnit, ale neměly by změnit nás. Takže jen tolik změn, aby jsme byly na venek to co jsme uvnitř.
